Děkanka filosofické fakulty University Hradec Králové
Můžete nám krátce říci o Vaší nemoci, léčbě a uzdravení?
Bylo mi ani ne 35 roků, když se posledního únorového dne 2011 dostavily první znatelné příznaky nemoci. Šla jsem ke své paní doktorce, která v podstatě okamžitě vyřkla skutečnou diagnózu – rakovina děložního čípku. Ta informace mě úplně uzemnila, paralyzovala, v první chvíli nebylo možné ani brečet. Ihned jsem se dostala do péče prof. Petery v královéhradecké fakultní nemocnici, za což jsem dodnes nesmírně vděčná, nicméně operace mého nádoru nebyla možná, což byla další rána. Stále mně v hlavě rezonovala obecně známá statistika, která říká, že každoročně v ČR onemocní 1000 žen rakovinou děložního čípku a 400 zemře. V nemocnici mi ale dali větší šanci na uzdravení a velmi jsem od začátku oceňovala především otevřenou komunikaci.
Musela jsem podstoupit kombinovanou léčbu radioterapií, brachyterapií a chemoterapií. Dalo se to zvládnout, dokonce jsem dokázala i učit v průběhu semestru, stále jsem čekala, kdy mi vypadají vlasy a ony nakonec na hlavě zůstaly. Intenzivní několikaměsíční léčba zabrala a v srpnu 2011 jsem měla dobré kontrolní výsledky na PET/CT. Od té doby se držím a věřím, že to tak půjde i dál.
Jak Vám pomohl sport a pohyb v boji s rakovinou?
Bezpochyby jsem mohla čerpat ze svého fyzického i psychického fondu především v době léčby, kdy mi mnohdy bylo všelijak po těle i po duši. Od dětství jsem patřila mezi soutěživé typy, takže bylo zřejmé, že to rakovina se mnou nebude mít lehké. Na druhou stranu jsem po celou dobu léčby pociťovala nutnost pokory a nemoc jsem brala jako nelehkého soupeře. Jakmile to bylo trochu možné, začala jsem v létě 2011 znovu sportovat. Rozjezd byl sice trochu pomalejší, tělo bylo léčbou vyždímané, ale nyní je to již pět let od úspěšné léčby a já jezdím na kole, lyžuji, hraji florbal, volejbal či badminton, běhám a lezu po horách a to mi dělá radost.
Co byste vzkázali účastníkům Kingspan Běhu proti rakovině?
Nikdy nepodceňujte a nezapomínejte na jakékoli preventivní vyšetření, nedělejte si autodiagnózu přes internet a zároveň se nestresujte představou, že i vás si ta rakovina stejně jednou najde. Rada je jednoduchá - běžte si raději zaběhat. Tak vás ta potvora nedožene.